Ztráta pokory snadno a rychle

Když jsem před několika lety dokončil kurs soukromého pilota, začal jsem s malým letadlem létat navštěvovat okolní letiště. A netrvalo dlouho a začal jsem s sebou vozit i kamarády a kolegy. Moje sebedůvěra rostla a přibližně po jednom roce jsem měl stejně jako řada dalších začínajících pilotů pocit, že už létám skvěle. Všiml si toho tehdy můj instruktor a během společného letu mi ukázal, že moje dovednosti jsou teprve na úrovni začátečníka.  Silný zážitek.😊 Odcházel jsem tehdy zpocený a trochu jsem se za sebe i styděl.

Dodnes jsem mu ale vděčný za to, že to udělal. Pomoci nalézt pokoru k tomu co děláte, dokáže zachraňovat životy. A proč vám to vlastně říkám? S podobnou ztrátou pokory se můžete často setkat i v agilním světě.

Pokora v agilním světě

Ať už se zabýváte Scrumem, nebo Kanbanem, brzy zjistíte, že upravit proces fungování týmu vlastně není vůbec složité. Přibližně po roce tak někteří z agilistů mohou podlehnout dojmu, podobně jako tehdy já s létáním, že už svoje řemeslo umí dokonale. Jenže zdání klame. Stát se to může jednotlivcům, celým týmům, scrum masterům a koučům, nebo dokonce i manažerům.   

Odvaha, která je jednou ze Scrum hodnot, není to samé jako Ego. A pokud si to neuvědomíte včas, co se může stát?  

• Ztratíte potřebný kontext pro rozhodnutí, pokud přestanete naslouchat kolegům
• Můžete se vzdalovat místo přibližovat k agilnímu způsobu práce
• Ztratíte ochotu poučit se z vlastních chyb
• Nebudete ochotni dát si pomoci od seniornějších agilních koučů
• Nezdaří se změny v týmech či celé agilní transformace. Následkem toho bude i otřesená důvěra lidí ve funkčnost agilních přístupů.

Všichni se učíme a tak se problém se ztrátou pokory a růstem ega nevyhýbá ani scrum masterům nebo agilním koučům.  V takovém případě to vedou například k prosazování nesmyslných změn, které týmu nepomohou. Jindy se projeví příliš silnými emocemi při diskusích o změnách, které je potřeba zavést. To pak následně demotivuje tým se do změn zapojovat.

Co se mi osvědčilo

Každý jsme jiný a tak se liší i kultura v různých společnostech. Každý z nás proto může mít jiné zkušenosti, co mu funguje s budováním pokory u agilních týmů. Mě se osvědčilo několik základních pravidel:

1. S budováním pokory začít sám u sebe a snažit se inspirovat ostatní.
   
2. Ukázat lidem, v čem je možné se v oblasti agility postupně vzdělávat a jak dlouhá je čeká cesta. Připravit a zveřejnit rozvojové plány pro různé agilní role. Jako inspirace pro scrum mastery vám může posloužit například náš článek Mindmapa – Co by měl umět dobrý scrum master / agilní kouč?
   
3. Snažit se vytvářet transparentní a bezpečné prostředí – protože bez objektivní zpětné vazby a s růstem ega mizí i možnosti rozvoje lidí. Lidé by měli být schopni zpětnou vazbu nejen dát, ale i přijmout.

Budu rád, když s námi nasdílíte, co vám funguje a co ne. A pokud byste naopak hledali inspiraci sami, neváhejte se ozvat.